Teutonský kostel sv. Panny Marie Bolestné byl do posledního místa plný vzácných hostů, kteří přijali pozvání českého velvyslance při Svatém stolci J. E. Pavla Svobody. A my, smíšený pěvecký sbor z Aše, jsme se nadechli k první písni.
Svatováclavský koncert byl vrcholem naší římské cesty, která trvala od 23. září do 1. října. Jak jsme se k němu dostali a co všechno se před ním a po něm stalo?
Z Aše do Věčného města
S nápadem vyrazit do Říma přišla naše sbormistryně Saša, jakmile se dozvěděla, že tam plzeňská diecéze pořádá svatováclavskou pouť. Domluvila nejen to, že se na pár dní staneme součástí diecézního pěveckého sboru, ale i náš vlastní koncert. Ve středu 23. září jsme se proto s kufry, notami a velkým očekáváním sešli na pražském letišti. Čekalo nás devět dní, během kterých jsme měli zpívat na místech, kde se to jen tak někomu nepoštěstí a o kterých někteří z nás dosud jen četli.
Bydleli jsme v hotelu, který provozují řádové sestry, ve čtvrti Aurelio. První dny patřily odpočinku, památkám, italské gastronomii a zmrzlině. Našli se i tací, kteří si během celého pobytu objednávali jen Carbonaru a porovnávali, kde chutnají nejlépe. Mnozí se hned ve čtvrtek vydali okusit italské moře. Přitom si v poloprázdném vlaku udělali neplánovanou zkoušku.
Sobotní zkouškový maraton
Sobota byla prvním zátěžovým dnem a patřila zkoušení. Po snídani jsme vyrazili k moři – zopakovat si zkoušku přímo ve vlaku bohužel nevyšlo, protože na rozdíl od čtvrtka byl narvaný k prasknutí, ale krásná písečná pláž v Santa Marinella nám to vynahradila. V mořských vlnách jsme si uspořádali nejen sborovou zkoušku, kterou ocenili i přihlížející, ale došlo i na aquaerobik pod vedením naší sbormistryně.
Večer nás čekala zkouška s diecézním sborem v Papežské koleji Nepomucenum. Vlak nabral zpoždění. Navíc jsme se ještě pořádně zapotili při hledání vchodu do metra ve stanici Termini, takže jsme do tohoto jedinečného českého duchovního centra dorazili s mírným zpožděním.
Chrám plný českých poutníků
Náš nedělní program začal prohlídkou Andělského hradu, kde si každý mohl projít všechna zákoutí svým tempem. Odpoledne jsme se pak všichni sešli v bazilice Svatého kříže v Jeruzalémě (Basilica di Santa Croce in Gerusalemme), jejíž lavice i uličky postupně zaplnily davy českých poutníků. Konala se zde nedělní bohoslužba pro poutníky plzeňské diecéze, jejíž součástí bylo slavnostní zakončení diecézní synody plzeňským biskupem Mons. Tomášem Holubem.
V této výjimečné atmosféře náš Chorus Egrensis měl tu čest předzpívávat Žalm 25 („Pane, ukaž nám své milosrdenství!“). Společně s plzeňským diecézním sborem jsme doprovodili slavnostní mši, při které pod klenbami jednoho z nejstarších římských chrámů zazněly skladby Bohuslava Korejse, „Česká rapsodie“ Bohuslava Martinů i skladba Petra Ebena.
Svatováclavská mše ve Svatém Petru
V pondělí nás nejprve čekala návštěva Vatikánských muzeí se slavnou Sixtinskou kaplí, kde nám anglický výklad profesionálně tlumočila do češtiny naše členka Majda.
Poté už naše kroky směřovaly na Svatopetrské náměstí. Dostat se včas na svá místa v bazilice sv. Petra nebylo ale jen tak. Mše začínala v 18 hodin, přednostní vstup nám ale umožnili až před 17. hodinou. Prodrat se pak přes davy lidí celým prostorem baziliky až dozadu za hrob sv. Petra, kde jsme měli vyhrazená místa, dalo zabrat.
Samotná mše, kterou předsedal plzeňský biskup Mons. Tomáš Holub a doprovázel ji Sbor Církevního gymnázia Plzeň Truvérskou mší Petra Ebena, měla nádhernou atmosféru. Po jejím skončení se dal do pohybu slavnostní průvod a za zpěvu zamířil k oltáři sv. Václava. Tam jsme již čekali nastoupení společně s diecézním sborem a zazpívali jsme nejstarší známou českou píseň „Hospodine, pomiluj ny“, českou státní hymnu a nádherný chorál „Svatý Václave“ od Adama Michny z Otradovic. Jakmile dozněly poslední tóny, bazilika již pomalu zavírala své brány.
Koncert ve Vatikánu: od středověkého Gloria po Leonarda Cohena
V podvečer 29. září nás čekal oficiální koncert u příležitosti svátku patrona českého národa svatého Václava v Teutonském kostele sv. Panny Marie Bolestné (Chiesa di Santa Maria della Pietà in Campo Santo Teutonico), který leží přímo na území Vatikánu.
Koncert uspořádalo Velvyslanectví České republiky při Svatém stolci a mezi hosty byli hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis, plzeňský biskup Mons. Tomáš Holub, velvyslanci a diplomaté akreditovaní při Svatém stolci, čeští krajané žijící v Římě i zástupci Svatého stolce a Papežské koleje Nepomucenum.
První zazněla píseň „Můj Bůh je můj štít“, během které jsme se svíčkami v rukách pomalu nastoupili ze zadní části kostela před hosty. Celkem jsme zazpívali osmnáct skladeb v osmi jazycích: česky, slovensky, latinsky, italsky, anglicky, hebrejsky, v jihoafrickém jazyce zulu a staroslověnštinou. Program vedl od středověkého „Medieval Gloria“, písně z kancionálu Cithara sanctorum z roku 1636 a Brucknerova „Locus iste“ přes spirituál „Hluboká řeko“ a irskou modlitbu „An Irish Blessing“ až po hebrejské „Ose shalom“ a jihoafrickou „Siyahamba“.
Někteří z přítomných se na začátku tvářili vážně, jako by je čekala další společenská povinnost. S každou písní ale roztávali a každý si našel to své. Hejtman Petr Kubis byl překvapen, že náš sbor poznává až v Římě. Slovenského velvyslance jsme dojali písní „Aká si mi krásna“. Program uzavřela „Hallelujah“ Leonarda Cohena a kostel povstal. Nekonečný aplaus ve stoje patřil k nejsilnějším okamžikům celé naší cesty.
Generální audience a zpěv na Svatopetrském náměstí
Ve středu 30. září jsme se vydali na generální audienci papeže Lva XIV. Ačkoliv nám plánované místo u pódia vedle Svatého otce těsně uniklo kvůli obrovské přesile novomanželských párů, které si přišly pro požehnání, nenechali jsme si tím zkazit náladu.
Čekání na příjezd papamobilu jsme proměnili v improvizovaný koncert pro všechny přítomné poutníky. Náš zpěv vykouzlil úsměv na tvářích mnoha přihlížejících, někteří si s námi notovali a každá skladba byla odměněna potleskem.
Po generální audienci se někteří z nás vydali naposled k moři, jiní odpočívali po náročném týdnu. Následující den nás již čekalo loučení s Římem a odpoledne pak odlet domů.
Poděkování
Děkujeme plzeňské diecézi, že nás přijala mezi své zpěváky. Velké poděkování patří také Velvyslanectví ČR při Svatém stolci, především panu velvyslanci J.E. Pavlu Svobodovi a jeho asistence Pavle Krejčířové, za uspořádání svatováclavského koncertu, skvělou organizaci a vřelé přijetí.
Bylo pro nás radostí reprezentovat naši domovskou Aš, Karlovarský kraj i celou Českou republiku na tak výjimečných místech. Na tuto cestu budeme dlouho vzpomínat.
Fotovzpomínky
