Autor: admin

Během našeho irského putování jsme nechávali zaznít písně na jedinečných místech – v katedrálách, pod širým nebem i v malých městech, kde nás lidé přijímali s otevřeným srdcem.

1. Na palubě letadla jsme si nemohli odpustit naši tradiční píseň „Což se mně má milá“ – hudba nás doprovázela již od začátku cesty.
2. První koncert našeho turné se odehrál v majestátní Christ Church Cathedral ve Waterfordu.
3. Na pobřeží městečka Tramore zazněla píseň „Aká si mi krásná“, s mořem v roli našeho publika.
4. V tramorském kostele jsme naplnili prostor slavnostní duchovní skladbou „Locus Iste”.
5. Katedrálu sv. Kolmana v Cobhu jsme rozezvučeli písní „Ose shalom“ – modlitba za mír.
6. Píseň „Což se mně má milá“ jsme věnovali nejen palírně Jameson v Midletonu, ale i krajanům z Česka, které jsme tam nečekaně potkali.
7. V Galwayské katedrále, vedle jedněch z největších varhan Irska, zaznělo naše „Alleluja“ a prostor naplnily naše hlasy.

Am Freitag haben wir in Aš das Organisationsteam des Ensembles 1684 aus Leipzig empfangen. Sie kamen mit einer wundervollen Idee: Unsere Musikgruppen durch ein gemeinsames Konzert anlässlich des 350. Todestages eines bedeutenden Musikers zu verbinden, dessen Geschichte gerade in Asch begann…

Wir planen ein gemeinsames Konzert, das im Jahr 2026 in der St.-Nikolaus-Kirche erklingen könnte. 

Mehr verraten wir vorerst nicht – aber Sie können sich auf authentische Barockmusik in der Darbietung von Meistern ihres Fachs freuen.

Sobotní dopoledne strávila většina z nás v přírodě. Někteří se rozhodli zdolat horu Pancíř, jiní upřednostnili kratší procházku po okolí. Všichni jsme však zvládli vystoupat železnorudskou křížovou cestou až k pivovaru Belveder. Tam jsme s chutí poobědvali a nabrali síly na náš odpolední program – vystoupení během bohoslužby pod širým nebem na vrcholu Stříbrné hory (Silberberg).
Po příjezdu na parkoviště nedaleko Bodenmais jsme vystoupali dvousedačkovou lanovkou na 955 m vysoký Silberberg. Velký obdiv patří těm z nás, kteří kvůli našemu vystoupení zvládli překonat svůj strach z výšek.
Po menších technických problémech s elektřinou, kdy už to vypadalo, že naše elektrické piano – vůbec první piano, které kdy místní lanovka přepravila – vážilo svou cestu na vrcholek zbytečně, se vše vyřešilo a bohoslužba mohla začít.
I přes skromnou účast jsme si zpívání pod skalním převisem s překrásným výhledem neskutečně užili. Mnohé písně z našeho repertoáru pod širým nebem znějí jinak. Například námi oblíbená „Oseh Shalom“ – židovská modlitba za mír – zněla při pohledu do hlubokého údolí a na okolní kopce Bavorského lesa mnohem přesvědčivěji a naléhavěji.
Cestou zpět jsme si lehce osladili život ve stylové cukrárně Café Charlotte v centru Železné Rudy a pak jsme se už na našem penzionu věnovali volné zábavě a společenským hrám.